Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová navštívila naši ZŠ

Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová navštívila naši ZŠ

Projektu Norský den v českých školních jídelnách se zúčastnilo 26 škol z celé republiky. Začal v prosinci a skončil v dubnu. Kunratická základní škola reprezentovala pražský kraj. Na velvyslankyni udělala příprava norského dne v Kunraticích velký dojem. Zdejší školu považuje za jednu z nejlepších v Praze.

Co vás přimělo k tomu, navštívit základní školu v Kunraticích?

Jde o součást probíhajícího projektu „Norský den v českých školních jídelnách“, který začal v prosinci a bude končit v dubnu. Celkem se tohoto unikátního projektu účastní 26 škol z celé země a já bych velice ráda navštívila každou z nich a promluvila si s jejich učiteli a žáky. Nicméně, jako velvyslankyně, mám časově velmi náročný program, proto jsem se pokusila navštívit alespoň jednu školu z každého kraje. Základní škola v Kunraticích pak zastupovala kraj Prahu a musím říct, že na mě jejich realizace Norského dne udělala velký dojem.

Věděla jste, že zdejší školní jídelna se v posledním roce snažila vařit za pomoci takzvaných „zdravých receptů“? Děti z toho ale příliš nadšené nebyly. Co jedí norské děti?

V Norsku se soustředíme na zdravou výživu pro školáky již od padesátých let. Z dob svých vlastních školních let si vzpomínám, že jsme během zimních měsíců dostávali olej z tresčích jater a na výběr bylo z několika druhů ovoce. Samozřejmě, že starší děti, kterým je dovoleno během přestávek opustit školní půdu, si v blízkých obchodech kupují čokolády, limonády a jiné svačinky, ale obecně vzato si myslím že „zdravé recepty“ jsou mezi mladými lidmi v Norsku celkem populární, protože sport a aktivní životní styl jsou u nás velmi atraktivní. Mimochodem, minulý rok začal Möllers, světoznámý výrobce norského rybího oleje, nabízet své produkty i v České Republice. Jak v Norsku říkáme, „kapka rybího oleje je jako kapka tekutého zdraví.“

Kolik druhů jídel je nabízeno dětem v norských školních jídelnách?

My Norové si dáme tradičně odpoledne po návratu z práce či ze školy jedno hlavní, teplé jídlo. Proto také norské školy v padesátých letech začaly dětem zadarmo nabízet ovoce a mléko, ale nikoli teplá jídla. Tento systém se začal během posledního desetiletí měnit. Více než polovina norských škol momentálně nabízí i teplá jídla. Předpokládám, že za pár let bude situace v Norsku podobná jako je nyní v České Republice. Proto jsem norským úřadům doporučila váš systém školních jídelen jako inspiraci.

Není rčení norská kuchyně=zdravá kuchyně jen mýtus? Můžete nám dát příklad typického jídla servírovaného v norských školách?

No, i v norské kuchyni samozřejmě můžete nalézt nezdravé věci, ale díky významnému podílu ryb a mořských plodů bych řekla, že naše kuchyně je poměrně zdravá. Jak jsem se již zmínila, tradičně jsme teplá jídla ve školách nikdy nepodávali, takže obvyklé jídlo sestávalo z pomeranče, mléka a chleba se sýrem, šunkou apod., který si nosili žáci z domova. Ve školách, které nabízejí teplá jídla, je běžný losos, platýs nebo treska na mnoho způsobů.

Jedí norské děti zdravěji než průměrní Evropané? Jaký je rozdíl mezi cateringem v Norsku a v České Republice?

Nemám dostatek informací na to, abych si mohla utvořit nějaký pevný názor, musím ale říci, že v Norsku klademe na zdravou výživu poměrně velký důraz. A největší rozdíl mezi norskou a českou kuchyní? My pravděpodobně jíme více ryb a plodů moře, zatímco na vašem jídelníčku figuruje v  tomto směru spíš jen sladkovodní kapr, hlavně o Vánocích.

V České Republice vstoupila v platnost nová regulace sladkostí, která zakazuje prodej nezdravého jídla jako jsou chipsy, sladké nápoje apod. Z tohoto důvodu musely některé bufety ve školách ukončit svůj provoz. Na černé listině se také ocitlo mnoho dalších potravin jako vysokotučný jogurt, což mnoho lidí přimělo k pochybám o rozumnosti tohoto nařízení. Máte v Norsku podobné regulace, nebo jsou automaty ve vašich školách plné sladkých limonád?

Ano, i v Norsku máme přesně takovou regulaci. Drtivá většina rodičů souhlasí, že nejen chipsy, ale také tučné jogurty a jiné nezdravé produkty nemají ve školách co dělat. Co se týče slazených nápojů, mnoho západních zemí, včetně Norska, se ze zdravotních důvodů rozhodlo je na základních školách zakázat.

Sloužila jste také v Tokiu a Maďarsku. Máte blíže k asijské nebo evropské kultuře? Která země vás okouzlila? Kam se ráda vracíte?

Maďarsko i Japonsko na mne udělaly velký dojem svou bohatou kulturou, historií a přírodou. Co si ale pamatuji nejlépe, je to množství dobrých lidí, kteří využili svůj talent, kreativitu a energii, aby tak přispěli k pozitivním změnám ve společnosti. Takoví inspirativní lidé se dají najít všude na světe, ve všech kulturách a na všech kontinentech a já jsem ráda, že mohu mnoho z nich nazývat svými přáteli.

Některé země porušují mezinárodní dohodu o regulaci lovu velryb. Norsko je, k mému překvapení, jednou z nich. Na druhou stranu je to země známá svým nádherným přírodním dědictvím a rozsáhlým systémem ochrany přírody. Jak tuto disproporci vysvětluje svým kritikům?

Věříme, že náš velrybářský průmysl funguje na základě důkladného vědeckého výzkumu, který bere v potaz zachování udržitelného množství velryb. Tento princip dodržujeme při všech činnostech v norských vodách.

Norský losos je známý po celém světě. Někteří kritici tvrdí, že lososům drženým v nádržích je podáván karoten, který způsobuje růžové zbarvení jejich masa, což nabízí otázku – existuje vůbec zdravé mořské jídlo?

Norské hygienické normy pro chov ryb a produkci akvakultury patří k nejpřísnějším na světě. A pokud je mi známo, žádný respektovaný výzkumník nikdy netvrdil, že by norská strava z produktů moře byla nezdravá. Naopak, existuje všestranná shoda, že konzumace mastných kyselin přítomných v rybách je zdraví velmi prospěšná.

Mnoho Čechů vnímá Norsko jako rybářský ráj a navštěvují ho kvůli rybaření v norských fjordech. Jak u vás rybolov regulujete?

Máte pravdu, že velmi dbáme na udržitelný stav ryb, proto je potřeba se na většině míst registrovat jako sportovní rybář u místní samosprávy a zaplatit mírný poplatek.

Norsko je pro většinu Čechů velice drahé, nicméně jeho příroda je skutečně nádherná, proto jej mnoho Čechů vyhledává. Většinou přebývají v kempech, nebo přímo ve volné přírodě. Je pravda, že kdokoli může tábořit, kdekoli se mu zachce?

Domnívám se, že Norsko je cenově přístupnější, než si myslíte. Naše horské turistické chaty jsou často levnější než ty v Krkonoších. Máte ale pravdu, že outdoorová rekreace je důležitou součástí našeho kulturního dědictví. Již od pradávna jsme měli právo se volně toulat lesy a otevřenou krajinou, podél řek, okolo jezer, po útesech a po horách, nehledě na to, kdo je vlastní. Máme právo užívat si štědrosti, kterou nám příroda poskytuje, což znamená nejen mořské ryby, lesní plody, houby a divoké rostliny, ale také celkový dojem z pobytu v přírodě. Základní principy jsou zakotvena v zákonu o outdoorové rekreaci z roku 1957.

Norsko je velice spořádanou zemí, kde se nevyplatí porušovat jakákoli pravidla. Postihy jsou velmi přísné, ať už se jedná o překračování povolené rychlosti, nebo o školní řád. Je norská disciplína způsobena tvrdými postihy, nebo se jedná o vrozenou vlastnost?

Souhlasím, že Norsko je velmi spořádané, ale nemyslím si, že by zde byly postihy tvrdší než v jiných zemích. Dokonce bych se odvážila tvrdit, že Norsko v mnoha oblastech aplikuje mírnější postihy než mnoho jiných zemí. Nicméně klademe velký důraz na prosazování těch postihů, které jsou oprávněné.  Oddanost principům právního státu je u nás velmi silná.

Studovala jste historii, politologii, a veřejné právo na univerzitě v Oslu. Proto byste mohla mít utvořený osobní názor na případ Michalákových a na pozici Barnevernetu, který nedovoluje oné matce vidět svoje děti. Česká Republika si s Norskem vyměnila několik diplomatických sdělení a v případu se angažovali i někteří vrcholní představitelé české politické scény, například prezident Zeman.

Nepřísluší mi vyjadřovat se o jednotlivých případech, jako je ten, na který se ptáte. Tyto případy jsou přísně důvěrné, jelikož obsahují okolnosti, které se týkají jen přímo zainteresovaných osob. Norské právo přísně reguluje problematiku spojenou s blahobytem dětí a je založeno na úmluvě OSN o ochraně dítěte. Věřím, že náš právní systém bude tento zákon ctít stejně tak jako všechny instituce zapojené do případu.

Jaké je vaše oblíbené místo v České Republice/Praze?

Na tuto otázku je téměř nemožné odpovědět, protože Praha i Česká Republika jako taková mají mnoho dech beroucích míst. Mohu ale říci, že se svým manželem opravdu rádi jezdíme na kolech podél Vltavy a Labe, což je přesně ta kombinace krásy přírody a sportu, jakou známe z Norska.

 

Líbí se vám Kunratice? Měla jste možnost navštívit tuto čtvrť i soukromě, ještě předtím než začal projekt se školními jídelnami?

Ano, návštěva školy v Kunraticích mě opravdu potěšila. Realizace Norského dne byla naprosto skvělá a velice na mě zapůsobil aktivní přístup žáků, jedná se bezpochyby o jednu z nejlepších škol v Praze. Velmi se mi zalíbily zdejší parky a zahrady, takže nádherným Kunratickým lesem jsem se již několikrát prošla. Rovněž jsem se doslechla, že pořádáte výroční běh tímto lesem, který je velice populární. Když se nad tím teď tak zamýšlím, asi požádám své zaměstnance na ambasádě, aby se na příští běh zaregistrovali.

 

Znáte kunratické jahody? Pokud ne, navštivte Kunratice v červnu a třeba si i nějaké kupte...

Děkuji mnohokrát za tip – kunratické jahody jsem nikdy neochutnala, ale v červnu si na ně rozhodně zajdu.

 

Pro potřeby kunratického zpravodaje přeložil:

Bc. Martin Hýža